NOVĚ: komentáře i pro nepřihlášené !
více 

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Tak a je to zase tady
Návrat do Totes Gebirge v pánské obsadě HO Cibule.
Tentokrát už jsme se tolik nebáli, ale...
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2007 až září 2016
  • 43 zobrazení
  • 0
  • 00
Víkend volno - není co dodat, hurá na jih!!!
Trochu sněhu, daleko jen trochu, 2 dny, jasná volba: Schillereck a Spering.
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2013
  • 100 zobrazení
  • 0
  • 00
Babí léto v Totes Gebirge. Náš cíl: Großer Priel, tentokráte po jižním hřebenu.
2 km převýšení celkem, z toho cca 600m převýšení po hřebenu.
Vzdálenost 18,5km, z toho cca 1km po hřebenu.
Předpokládaný čas: do 12h.

A jak to bylo dál?
Časově pod hřeben 3h, na hřeben 2.5h, po hřebenu 4.5h
( Průvodce píše 6.5h od Prielschutzhausu, my to měli za 8h. Chce to ještě ošéfovat souběžný postup v lehčím terénu ).
Sestup okolo 4h.
Nějaká ta sváča, foto a suma sumárum to dává parádní 15h horskou tůru.

Tož moc pěkné výlet, a že se z toho synku aj zapotíš!
Foceno mobilem, tož hlavně dejte na obsah, ne na kvalitu ;)
více  Zavřít popis alba 
  • září 2012
  • 226 zobrazení
  • 0
  • 00
Víkend pěkně? Rakousko? Ötscher? Jdem do toho ;).
S Luckou, Michalem přes nádherná údolí přes Rauher Kamm nahoru na mocný Ötscher.
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2012
  • 106 zobrazení
  • 0
  • 00
Prima nedělní mírně tréninkový výlet z Vimperka přes Boubín, Bobík do Volar.
Jasno až na pár okamihů nebylo. Co ale bylo, tak festovně mrazivo :brrrr). V létě už to asi nebude ono, protože je tu fůra lesáckých cest, po kterých je trasa vedená, jak už je v tomto kraji zvykem :(... KTERÉ ALE NAŠTESTÍ TEĎ BYLY METR POD SNĚHEM, JUCHÚ :). Výlet se mi neke že fakt líbil ;).

Příjezd: Autem do Vimperka.
Z Volar do Vimperka vlakem ( aneb bonus jen za pár švestek, mašina v kopci funěla jak starý pes, kola prokluzovala... dojeli jsme ;) )
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 5.2.2012
  • 103 zobrazení
  • 0
  • 11
Původně to měl být zimní přechod Sengsengebirgs Hohenweg, ale cestou výš jsme jaksi klesali čím dál tím níž...
...a tak jsme v pozdějších odpoledních hodinách došli do sedla pod Speringem.
Pouštíme se do záhrabu, stavíme stan, vítr pěkně fičí a my už v zázemí připravujeme plány na další den...
Ráno nás trochu překvapilo, venku věru moc teplo nebylo. Nicméně nadšení neopadlo a tak
jsme ho přetavili v parádní výstup na nedaleký vrch :).
Tak zas příště! ;)
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2012
  • 75 zobrazení
  • 0
  • 00
Nedělní ráno, krapet zima, chrobáci vystrkují hlavy z nor a vypadá to, že se snaží hýbat.
Dnes nás čeká celkem pohodový ( až na zkratku kde jsme se brodili půl kilometru výškových metrů po pás ve sněhu), výšlap k Hochleckenhaus.
V sedle pod Hochleckenhaus je opravdová pohoda. Vychutnáváme nedělní oběd s výborným obložeňákem od Michalovi přítelkyně Lucky, luxus horkou vodou a mraženým banánem. *****. Tím končí naše výprava k Attersee. Vydařila se!
více  Zavřít popis alba 
  • 18.12.2011
  • 62 zobrazení
  • 0
  • 00
Přijel Michal, víkend začíná, to není samo sebou. Tak kam? Rakousko, Attersee, Höllengebirge. Nějaká sice letní, ale 2ková alternativa normální výstupové cesty. Proč ne? Počasí slibné, můžeme vyrazit.
Když opomenu dopravu, která by se dala stručně popsat tma, sníh, déšť, mlha, sypací vůz, věčný konflikt příjemného chladu v autě s mnou nepochopeným hicem, kterým jakoby Michal dával najevo, že léto je léto, a nakonec přivátání pomrzlým Attersee, do kterého právě zajel jakýsi potapěč. Moje nérvy. A už jsme na místě. Weißenbach am Attersee. Sbalit vercajk a hurá hore.
Po turistickém chodníku v serpentínách stoupáme do sedla. Počasí se mírně začíná přít s předpovězenými vyhlídkami. V sedle nás zastihne krapet větrno. Vše bychom bezpochyb v oné vichřici na hřebenu mohli nehezky okomentovat, kdyby jsme ovšem neměli huby jak kameň.
Ale k jádru věci - to podstatné - po našem cirka 3 hodinovém snažení jsme prostoupili jižní svah Großer Schobersteinu na hřeben, k vrcholovému kříži! HURÁ.
Při výstupu jsme byli obdarováni odměnou, kdy se nám při pohledu skrz protrhlou šeď odhalilo v ohromné hloubce Attersee.
Zpět turistickým chodníkem.
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2011
  • 87 zobrazení
  • 0
  • 00
Výlet z Budějovic na Kleť. Ráno v Budějovicích mlha, čekám na desátou, která pro znalé rozhoduje ;) ... Ještě větší mlha... Nějaké nutkání mě ale stejně z bytu dostalo. Z bytu směr Čtyři Dvory, odsud po zelené. Začátek dlouho placák. Pak přišla zahřívačka na kopec Kluk, to už je hned jiná. Pak dolů a už se kolem začínají objevovat další nadšenci. Napříč mlhou, odhaduju, že se přibližuju k nějaké vyhledávané destinaci, nepochybně ke Kleti. Finální stoupák to dosvědčuje, nicméně ty děcka prostě předehnat musím a tak nahoru dorazím ve stavu, jak kdyby někde dole v té mlze bylo moře a já tam připlaval. Posledních několik desítek metrů stoupání z ničehonic mlha řídne...
Na vrcholu absolutní jasno, slunce, pohoda.
Foto a hurá do Krumlova na vlak.
Kategorie: přírodasport
více  Zavřít popis alba 
  • 6.11.2011
  • 49 zobrazení
  • 0
  • 00
28. svátek, Dáša Honsová hlásí že bude ve vyšších polohách pěkně, co dodat, to se musí využít. Cíl : Rakousko, Hoher Nock ( 1963 m.n.m. )
Jízda bez automapy Rakouska se malilinko natáhla a tak napříč brzkému vstávání, dorážím do výchozího místa, Dirnbachu v 12h. Původní plán dát trasu za den tedy odkládám, beru spacák, žďárák a vyrážím.
Na vrchol jsem zvolil trasu: "Sengsengebirgs hohenweg", která časově vychází na cca 15h, tj. pouze čas chůze a počítá se s přespáním v bivaku Uweho Anderleho.
Počáteční únavu z cesty rychle rozhání krásy okolí. Tím myslím nejen hory, ale i zemědělské usedlosti, louky plné dobytka, ovocné stromy kolem cesty, místní jabko, hruška chutnají báječně a už se hrnu do sedla. V 14h jsem v sedle. Cesta po hřebenu ubíhá rychle, v 15:00 stojím u prvního kříže, na Schillerecku. Před 17h u druhého, na Hochsengs. Dole vidím Uwe Anderleho boudu.
Bouda je plně zařízená, je tu snad vše co návštěvník potřebuje. Dokonce i matrace s dekou. Luxus. Při západu koukám do údolí jak vejr, jak se rožínají světla v údolí je zážitek.
29. ráno, 6:00, vstávat, jde se! Chci být do 11h na Hoher Nocku, tak vyrážím. Čekají mě ještě dva vrcholy před posledním, ale jde to jak má. Poslední stoupák je třešnička na dortu, ten svah má snad přes 50°. Hoher Nock přede mnou! Jsem tu! 10:30. A teď aló zpět. Do údolí je to téměř sjezd. Cesta dolů je protkaná průchody pod skálami, i skalní soutěskou, úplné kino.14:00, blížím se do Dirnbachu a dávám si poslední podívanou na louce.
Jsem zpět! Výlet se opravdu vydařil.
!!! Na hřebenu není voda, mít sebou aspoň 3 litry v báglu není od věci, navíc pramen v Bärenriedlau byl teď vyschlý !!!
Kategorie: přírodasport
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2011
  • 377 zobrazení
  • 0
  • 00
První výlet na Šumavě. Z Nové Pece na Třístoličník.
Podle terénu v mapě jsem neočekával kdo ví co, ale výhledy dost předčily mé očekávání.
Po celém hřebenu je i dost míst, kde se dá spát bez stanu a s tím už se dá něco dělat :).
více  Zavřít popis alba 
  • 22.10.2011
  • 60 zobrazení
  • 0
  • 00
Každoroční pochoďák z Šumpru dom. 2 dny, 70km.
Letos z východu. Rapotín, Prostřední skála, Sobotín. Pokus o nalezení černého granátu na Granátové skále u Sobotína skončil úspěšným obědem, sice bez granátu, ale s chutí k jídlu nebyl problém. Pak přišel největší objev této výpravy - Čertova stěna.
Žlutá ze Sobotína nemá v Jeseníkách obdoby, parádní záležitost s příchutí hor jiných výšek. Doporučuju.
Přespání v přístřešku na Jelení studánce, s kterým jsem vůbec nepočítal byl naprostý luxus. Sice jelení troubení a obloha plná hvězd předpovídala pěkné počasí, Jeseníky vždycky překvapí. Ráno je to venku jak ve filmu pro pamětníky. Jde se dál.
Nejprve Petráky, pak i Praděd se přede mnou vynořili, snad jen aby mi připomněli kouzlo těch míst a už jsem zas šel v šeru dne dál. Videlský kříž, Kristovo loučení, Opavská lovecká, Kazatelny. Mraky jsou pryč. Paráda! Ležím na Kazatelně a užívám té ráno odepřené krásy. Z Rejvízu do Jesu přes Chlapecké už to bylo za pár...
více  Zavřít popis alba 
  • 22.9.2011
  • 74 zobrazení
  • 0
  • 00
Rovně, vlevo, vpravo, nahoru, dolu, vpravo a vlevo a dole na zemi hlava placatá, tělo flekaté. To je MLOK!
více  Zavřít popis alba 
  • 20.9.2011
  • 65 zobrazení
  • 0
  • 00
S Chocholoušem na Velké Fatře, 2 naprosto našlapané dny + 1 jako bonus, jak je o něm psáno více níže. Za krásného počasí z Blatnice Vápennou dolinou krpálek na Ostrou a hurá dál směr Ostredok. Trochu nevšední přespání na srázech Halamovy kopy plné medvědohoven, následovaném slejvákem na hřebenu, kde už pomalu nešlo vidět ani na krok, jsme s vidinou brynzových halušek kolem 5. odpo v neděli byli zas zpátky v Blatnici a uzevřeli náš 2denní okruh. Paráda. Už jen fárem zpátky dom. Bez dalších zbytečných řečí, za veškerou péči nám věnovanou po naší havárce ve Favošovi Slovákům z nedaleké dědiny, DÍKY!!! Jako bonus pak už jen snídani, vyčistit zuby, sbalit věci, sešrotovat auto, nasvačit a vyrazit do Brna. A tak jsme doma, živi a zdrávi ;).
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2011
  • 89 zobrazení
  • 0
  • 00
Návštěva tajemného místa za Rejvízem. Nejprve lezem na věž "Cestou pánů z Koberštejna". Inu to by šlo. Teď, když už jsme ti Páni, hurá na tu 30metrovou parádu dole. Zkusíme na rozlez Tyrolskou. Lehoučká nádhera! Opojeni Čarokráskou, která prostupuje první strůpek na krok vedle se nechám unést a berem to přes plotýnku do vhloubení v prostřed stěny pod předvrcholovým stropem. 1 nádech, 3 kroky a už jsem nahoře, paráda! Chtěli jsme víc, ale průzkum okolních skalek vzal za své. Díky Koberštejne!
Kategorie: přírodasport
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 12.7.2011
  • 126 zobrazení
  • 0
  • 22
Tatry se blížily... přípravy vrcholily... radost, ale i napětí rostlo... Už jen aby počasí bylo a my všichni zdrávi mohli vyrazit. A jak už se ze zákonů schválnosti stává, i tato prosba byla zamítnuta silami, které nejsme schopni ovlivnit.
...
Zlost s nárůstem uběhaných kilometrů postupně upadá.
Vyvstává otázka, zda se nezkusit trochu poprat s těžkostmi, které jsme zanechali pro časy budoucí na Vysočině. A to se ví, že jdem do toho!
[1. den]
Nejprv na Rozštípku, hodit kostkama. Zatímco já jdu na Netopýra, Michal už si zase dělá zálusk na hranu. Hrana je krutá, minule Michala nahoře nechtěla pustit. Dneska mu dává čočku, ale Michal se nevzdává a prostupuje! Je to fakt kláda. A teď je řada na mě.
U Netopýra už vím, co mě čeká, průstup mám za sebou z minula. A moje místečko je přímo nade mnou. Krok. Dva. Krev, pot, tři ;). Vrcholová pohoda.
A jdem dál - námi vždy nepochopený Tomas. Dnes už chápem :). Obrovský úspěch po boji s startovacím stropem a pěkným morálovým bouldrem.
[2. den]
Legendární Bílá skála s její 30 metrovou stěnou. A to se ví, že si tady i zalezeme.
Opravdu parádní lezení v převisech s madly i lištamy, s občasnými plotnami,
ale i o spáry tu není nouze. Přelezli jsme snad vše z Jižní stěny. Cestou "Něco mezi" dáváme korunu dnešnímu dni, neboť se fakticky vydařil.
[3. den]
A co třeba Milovské perníčky? Škoda ale, počasí se kazí. Zkoušíme nějakou tu alternativu, pár vklíněnců, jo dnešek je takovým pokusem, Michal už se spíš vidí u své Lucinky :). Poslední cestou Zbabělec, kde nebýt uklouznuté lezečky , která se mi náhodou vecpala do spárky a pomohla mi tak k průstupu na rajbásek, bychom asi tolik nejásali.
Vysočina odhalila i opět ukázala další svá tajemství.
Kategorie: přírodasport
více  Zavřít popis alba 
  • 7.7.2011
  • 125 zobrazení
  • 0
  • 00
Skvělé polezeníčko na Malínské s Jurou alias štanglou Vysočinou a Tomem, který, a dobře udělal, Malínku zahrnul do svého rekonvalescenčního programu.
Pustili jsme se nejen do Sokolíka, Syrečků a Akademické, ale i do Dřevorubecké. U té se musím pozastavit.
Začátek se mihá pod rukama a už se sunem po plotně podél rohové spáry, která si to šine až do kouta pod převisem. A tady začíná naše snažení. První, druhý pohled, nic, třetí, možná snad toto, ale když do toho se ták nechce. Ne a ne se přepnout z té pohody dole. Chvíli se tůruje v koutu na volnoběh. A je to tady, teď je ta správná chvíle. Krok, dva a už se tělo sápe v převislých spárách nad převis. Uff. Vrcholové pohledy jsou odměnou za veškeré naše snažení. Díky Malínko!
Kategorie: přírodasport
více  Zavřít popis alba 
  • 2.7.2011
  • 163 zobrazení
  • 0
  • 00
Bonusovka před návratem domů. S Jituš se ztrácíme a nalézáme v labyrinu Wielkeho Sczelince. Hezké místečko v Polské Hejšovině. Z koruny Sczelince v dálce vidíme nejenom bábu Sněžku, ale i strážce našich hor děda Praděda.
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • 28.6.2011
  • 86 zobrazení
  • 0
  • 00
Na Sněžku s Jitulí? Proč ne? Tak jdem. Původně jsme chtěli jít z Karpacze, ale protože jsme chtěli taky něco vidět, nikoliv, že bychom se ztratili, a už vůbec, že bych to zazdil já jsme se ráno prošli do Borowice. No a právě tady to všechno začíná.
Krajina se naklání, stoupáme a stoupáme, nic co bychom nečekali, když v tom se objeví obři Kotki, Pielgrzymy, Slonecznik. Pozorně sledují jak prostupujeme jejich krajinou. Vylézt si na pár, kteří se zrovna nedívali bylo nasnadě :). Jo na hřebenu, to už je jiná. Rozhledy široko daleko, dole plesa Wielky a Maly staw a za nedlouho...
Sněžka! Zdravíme do celého kraje.
... ale Praděd je Praděd ;).
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • 27.6.2011
  • 95 zobrazení
  • 0
  • 00
Petr, Mira, Já, každý své mačky(rozuměj česky), sněžnice,
neobyčejně krásné počasí s i nad Míru mrazivými nocmi.
Jak dále Mira píše na http://miraprcek.rajce.idnes.cz/2011_01_28_30_Nizke_Tatry
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • leden 2011
  • 85 zobrazení
  • 0
  • 11

Nebyla nalezena žádná alba.

NOVĚ: komentáře i pro nepřihlášené !

Aktivní od

1. července 2011

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno

Moji fanoušci na Rajčeti (sledují mě)

reklama